V hlavní roli cloud. Nezbytný o pro ERP systémy

Zákazník by si měl dopředu promyslet, zda je pro něj vhodné mít v cloudu veškerou firemní infrastrukturu, nebo pouze část systému. Lze totiž využít tzv. hybridní přístup, kdy bude mít část systémů u sebe na serveru a část v cloudu. „Je potřeba stanovit strategii přechodu a další vývoj takového hybridního provozu,“ zdůraznil Koryčan. Každý zákazník je jiný a od toho se odvíjí další postup.

Jaký je cíl?

Záleží také na tom, jaký je cíl využívání cloudových služeb. Zda tím chce firma řešit nedostatek kvalifikovaného personálu, snížit náklady, pokročit v digitalizaci podnikání, uspíšit vývoj a nasazování aplikací, nebo je to módní záležitost.

„Je toho hodně, co je potřeba zvážit, a je třeba navrhnout správnou strategii. Co je však důležité, nepouštět se do přechodu na cloud sami, ale najít si partnera, který s tím zákazníkovi pomůže. Pokud se budeme bavit o malých firmách, předpoklad je v přenastavení mysli IT zákazníka, případně vedení společnosti, která většinou pramení z neznalosti cloudového světa a vůbec všech nových technologií,“ dodal Michal Koryčan.

Od firem někdy zaznívá obava, že přechodem na cloudové řešení může nastat problém s rychlostí internetového připojení. „Rychlost připojení dnes nevidím jako problém. Spíše, jak jsem zmiňoval výše, je to o nastavení mysli a strachu z toho, že nemám data u sebe,“ míní Koryčan. Zabezpečení v cloudu je paradoxně násobně bezpečnější než na firemních serverech.

Pocity místo tvrdých čísel

Důležitým aspektem je umět si správně spočítat celkové náklady na provoz vlastního řešení nebo právě cloudové možnosti. „Co se týče firem v České republice, většina se to snaží ‚pytlíkovat‘ po svém a upřednostňují své pocity před tvrdými čísly, která vlastně ani neznají. IT je specifické v tom, že mu většina lidí nerozumí, a dokud vše funguje, nikdo nic neřeší. Rozpočet na IT je pro všechny nutné zlo,“ vysvětlil specifika přechodu na cloud.

Často se skloňuje také téma kybernetické bezpečnosti, někteří zákazníci se obávají o zabezpečení firemních dat. „Vše se zrychluje, všichni pracují odkudkoliv. Je běžné pro práci používat mobilní telefony, tablety, vzdálené přístupy a toto zvyšuje bezpečnostní riziko ve firmách. V Česku většina firem podceňuje kybernetické hrozby, i když se dnes vše přesouvá do online prostředí,“ dodal.

Zároveň podotýká, že postoj firem je naprosto odlišný u těch, které již za sebou mají nějaký bezpečnostní incident.

Firmy by měly pravidelně aktualizovat veškeré systémy, zálohovat data a školit zaměstnance. Právě nastavení firemních procesů, které zajistí kybernetickou bezpečnost, je nezbytným předpokladem pro to, aby byly firmy dobře připraveny na budoucí hrozby, i když to bude znamenat určitý diskomfort pro uživatele.